-Edmunde

promluvila jsem potichu . Podíval se na mě v jeho obličeji bylo udivený . Koukla jsem mu přímo do očí

-Edmunde

zopakovala jsem znovu jeho jméno

-já nevím co se semnou děje ?

Koukala jsem na něj s nadějí že by mi řek co to je že je to tu normální . Uhnul očima a promluvil jako kdyby se zato styděl

-Nells já nevím co se stebou děje ikdyž bychto rád věděl a rád ti pomohl . Za mých 110 let co žiju jako ...

odmlčel se nechtěl to slovo vyslovit ale neměl na výběr nadechl se a pokračoval

-co žiju jako upír . Nikdy jsem ještě neviděl takový dar jaký máš ty !

V lese zapraskal větvička Edmund se podíval tím směrem a svaly se mu napjaly z jeho hrdla vyšlo slabé zavrčení . Z lesa vyšel vysoký černohnědý vlkodlak ( poznala jsem ho podle toho jak ho popisoval Michael ) zuby měl vyceněné . Barvu očí měl černou jakmile ho Edmund spatřil skočil předemě a zaujmul bojovou pozici . Vikoukla jsem zpod Edmundovi paže a zastavilo se mi srdce vlkodlak byl přikrčený jeho černé oči byly rozšířené . Bylo vidět že se k něčemu chystá ale neco mu vtom bránilo .

-To ti nedovolím

jeho hlas byl vážný a tvrdý . Koukla jsem se mu do obličeje jeho výraz byl tvradý ještě nikdy jsem neviděla aby se tak tvářil . Koukla jsem se znovu na vlkoslaka a pochopila jsem co tím myslel . Edmund mě chtěl ochránit před nim . Vydechla jsem a vtom se stalo něco neuvěřitelnýho vítr který se pohupoval nahoře mezi stromama se spojil do velké vychřice a narazil do velkého vlkodlaka . Odrazilohoto velkej kus od náš zvedl se a zlostně na nás podíval a zavrčel od běhl do hustýho lesa . Edward se postavil a kouknul se na mě .

-Promin

zašeptala jsem a přitom jsem se dívala do země .

-Nic se neděje

řekl laskavým hlasem

-měla by ses naučit ovládat ale musim uznat žeto bylo dobrí .

Koukla jsem se na něj dával se mi přímo do očí a nasadil ten jeho laskyvý krásný úsměv .

Pousmála jsem se na něho ale nešlo mito od srdce byla jsem zděšená co jsem udělala .

-Nemáš zač

zamumlala jsem na odpověd .